Niagarské vodopády: zážitek z obou stran hranice
NIAGARSKÉ VODOPÁDY: ZÁŽITEK Z OBOU STRAN HRANICE
Niagara Falls, here we come! Žádná rezervace, žádný plán, jen naděje, že najdeme nějaké ubytko (ostatně jako celý náš roadtrip) A hele, dopadlo to líp, než jsme čekali.
Ubytování: Anchor Motel
Noc, kdy se Niagary rozzářily
Dorazili jsme pozdě večer. První otázka - kde budeme spát? U jednoho motelu jsme se šli jen zeptat, jestli mají volno. Paní recepční se usmála, řekla cenu (stejnou, jako byla na Expedii) a rovnou nás nechala ubytovat. Rychlovka bez zbytečného papírování.
Už jsme to chtěli zalomit, když se nás paní zeptala: „Nechcete se jít podívat na vodopády?" My jsme si teda říkali, že co bychom v noci viděli, ale paní nám na to řekla "v noci svítí."
O tom, že v noci svítí jsme neměli ani ponětí. Rozhodně jsme chtěli. Paní nám tedy ještě poradila kudy k vodopádům jít, že některá místa jsou riziková a ne úplně bezpečná. Takže jsme od ní dostali mapku a opravdu nám na ni označila oblasti, kterým se vyhnout a jednu bezpečnou cestu, kudy se k vodopádům dostat.
Prý: „Tohle jsou části, kam bych v noci nešla ani já.“ Mapku už bohužel nemohu dohledat, rozhodně se tedy zeptejte místňáka, ten vám poradí nejlépe.
Tak jsme šli. A dobře jsme udělali. Vodopády byly krásně nasvícené, různými barvami, všude klid, skoro žádní lidé, jen tiché hučení vody a světelná show. Atmosféra jak z jiného světa.
Parkovali jsme na P1: 333 Prospect Street
Zajímavost: Speciální systém LED reflektorů nasvěcuje proud vody od západu slunce až do půlnoci (v létě dokonce až do 2 ráno). Barvy se mění podle programu. Někdy svítí duhově, jindy jsou celé do jedné barvy, a často se ladí podle svátků nebo důležitých událostí (třeba růžově na podporu boje proti rakovině prsu).



Niagary z americké strany
Ráno jsme neváhali a vyjeli brzy. Už jsme věděli kam a chtěli jsme mít co nejlepší výhled.
A jako musím říct.. Ráno? To byla bomba. Mlha nad řekou, první paprsky slunce, které se odrážely v kapkách vody… a ten burácející zvuk, který se rozléhá všude kolem. Ten kontrast nás úplně dostal. V noci je to romantika, ale ráno je to masakr. Možná je v tom takový rozdíl právě proto, že se v noci část vody odklání do hydroelektráren a ráno teče více vody kvůli turistům.
Navíc vstup je zdarma. Jo, čteš správně! Z americké ani kanadské strany k vodopádům žádné vstupné neplatíš, prostě přijdeš a koukáš. Jeidné, co je placené, je parkování. Ceník i lokace parkovišť najdeš tady.
My jsme se prošli od Welcome Centra až na Goat Island k Terrapin Pointu. Tam je totiž výhled na Horsehoe Falls pěkně ze shora. Cesta je krásně upravená pro turisty, takže se nejedná o žádnou náročnou stezku, ale spíše o příjemnou procházku, při které uvidíte všechny 3 vodopády.
Zajímavost: Niagarské vodopády nejsou jen „jeden“ vodopád, jak si hodně lidí myslí. Ve skutečnosti jsou tři – Horseshoe Falls (Podkova, ten nejznámější a největší na kanadské straně), American Falls a menší Bridal Veil Falls (Závoj nevěsty).






Niagary z kanadské strany
Měli jsme ještě čas a hlavně nás zajímalo, jak vypadají Niagary z kanadské strany. Z americké strany totiž vidíš spíše vršky vodopádů, z té kanadské pak v jejich celé kráse. Tak jsme si řekli, že přejdeme hranici a mrkneme se i z druhé strany. A upřímně? Stálo to za to! Ten výhled je ještě lepší, otevřenější, jako na dlani. A i ten zvuk je silnější, proudy vody působí mohutněji.
Co potřebuješ:
eTA vízum do Kanady (online vyřídíš tady: official site) - zaplatíš online kartou a stojí $7 CAD (přibližně 100 Kč)
platný pas
Na hranici tě zkontrolujou, ptají se, proč tam jedeš. My řekli, že na výlet k vodopádům, a že se ten den vrátíme a bylo to bez problému.




Nejlepší zážitek? „Journey Behind the Falls“
Na kanadské straně jsme objevili muzem Journey Behind the Falls a je to za nás MUST!
Chodíš v tunelu přímo za vodopády, slyšíš to dunění zblízka, cítíš vodu na obličeji a pak vyjdeš na vyhlídku pár metrů od vodní stěny. U vstupu dostaneš pláštěnku a nenech se mýlit, opravdu ji využiješ.
Tohle je zážitek, který překoná všechno. Zážitek na celý život. Vstup stojí cca 24 CAD (360 Kč) a stojí to za každou korunu.
Projížďka lodí - ano nebo ne?
Zkušenosti jiných lidí nám potvrdily, že to nestojí za to. Zmokli jak slepice, neviděli nic, protože voda se rozprskává úplně všude. Takže za nás muzeum ano, loď ne.



Niagarské vodopády nás dostaly dvakrát. Jednou večer, svou klidnou magií, a podruhé ráno, svou silou a majestátností. K tomu výlet do Kanady, dechberoucí výhledy, vodní stěna, která tě donutí ztichnout. No prostě nezapomenutelný den.
A víš co? Když budeš mít šanci, udělej to stejně. Zajeď tam, klidně neplánovaně. Nech se překvapit. Třeba ti to vyrazí dech stejně jako nám.