4 dny v Jordánsku

Proč Jordánsko?

Tahle velká země plná kontrastů vždy ohromovala Toma. Nejen tím, že je země tvořena 85% pouští (vždyť i hlavní město v jedné leží) a pouští Wadi Rum, které se mimochodem přezdívá „nejkrásnější poušť světa“, ale i městem Petra, které musí ohromit každého, kdo ho vidí byť jen na fotkách. A navíc… kdo by si nechtěl zkusit zaplavat v Mrtvém moři?

Vízum

Do Jordánska je povinností mít víza. Můžete si je zakoupit samostatně a nebo si koupit Jordan Pass, jako jsme to udělali my. Jordan Pass vyjde nejvýhodněji, protože v něm máte vstupy do 40 turistických atrakcí Jordánska včetně Petry a Wadi Rum.

1. den – půjčení auta a přejezd do Petry

Letenky jsem kupovala v akci jako předvánoční dárek Tomovi za 1800 Kč pro oba. Odlet v 7:30, na místě jsme těsně po 12 hodině jejich času (v Jordánsku je o hodinu více!).

A jelikož je doba covidová, museli jsme se podrobit testu před odletem (který mimochodem ani nikdo nekontroloval) a vyplnit příjezdový formuář s tím, že jsme si další testy po přistání měli zaplatit předem, a nebo přímo na letišti (asi 1000 Kč jeden). Test jsme si museli udělat přímo po vystoupení z letadla, bez něho by nás nepustili z letiště.

Auto jsme si předem zarezervovali přes Expedia u společnosti Dollar za 2600 Kč na 3 dny. Tady jsme si vystáli asi půl hodinovou frontu plnou Čechů, protože jsme se všichni, jak se ukázalo, nechali inspirovat stejným (v tuto dobu jediným) cestopisem, haha. Každopádně tuto firmu doporučujeme, protože s ní nebyly žádné problémy a půjčení i vrácení auta bylo rychlé a bez problémů. 

Doporučujeme si nafotit/natočit auto před půjčením, abyste se vyhnuli případným problémům při vrácení.

Tom si mezitím, co jsem stála frontu, koupil sim kartu s 20GB za 20$, které jsme ani za celý pobyt nevyčerpali (asi kvůli tomu, že tu stejně skoro není signál, haha). Nicméně pokud si nechcete kupovat data a budete používat pouze mapy, nejlepší je aplikace Mapy.cz nebo Google maps, ve které si předem stáhnete mapu Jordánska a navigace vám bude fungovat i tak.

Nasedáme do auta a vyrážíme do ubytování v poušti. Toto ubytování jsme vybrali, abychom se přiblížili a brzy ráno vydali do Petry (ta je asi 20 minut od ubytování). Od letiště nám to ukazuje 205 km a 2:40 hod.

Cestou ale vyndáváme plavky a zastavujeme u Mrtvého moře.

Mrtvé moře

Zastavujeme na místě, kde je volně přístupné koupání (přikládám mapu). Přímo k moři vede z kopce „cesta“, takže se musí sejít asi 200 metrů. Každopádně jak přijíždíme, tak zapadá slunce. Venku je ale 23 stupňů a u moře jen pár lidí, kteří se ani nekoupají, jen si máčí nohy.  Bereme si plavky a nadšeni jdeme zkusit „nadnášení“ do nejníže položeného odkrytého místa na světě.

Nacházíme si svoje místečko dále od lidí, odhazujeme ručníky a hurá do vody. Tady je ale menší zádrhel. Neuvědomili jsme si, že sůl, která tu tvoří krápníky, bude pěkně řezat. Tady by nebyly od věci boty do vody. I přes tu bolest ale vlézáme do vody .. světe div se.. opravdu nadnáší! Tak, že nejde ani plavat, haha.

Tomovi se mimochodem povedlo rozříznout si koleno o sůl, takže dávejte opravdu pozor.

Nahoře u parkoviště sedí Jordánci, kteří prodávají vodu (je k dispozici i sprcha) na opláchnutí. My si ale řekli, že to dáme bez toho a pokračujeme v jízdě k ubytování. Udělali jsme ale chybu. Opravdu se doporučujeme osprchovat, pokud před sebou máte ještě nějakou cestu (třeba jako my dvou hodinovou). Jak je moře slané, jsme celí mastní. Nejde se nám ani otřít ručníkem :D.

Přespávačka 20 minut od Petry

Po dvou hodinové nekončící cestě, při které jsme odbočili z hlavní silnice do pouště plné tmy a rozkopané silnice, po které jsme jeli sami a ve které jsme zahlídli přebíhat několik pouštních lišek, dorážíme na ubytování. Cestou jsme si na benzince nakoupili bramburky a pití, jakožto naši večeři. Chtěli jsme na jídlo zaskočit do místní restaurace, ale po cestě a ještě v noci, nám okolí připadalo opravdu strašidelné a nepřipadali jsme si bezpečně (možná zbytečně).

V ubytování jsme byli úplně samotní, takže nás přišel přivítat manažer, odvedl nás do chatky a nabízel nám večeři. Tu jsme odmítli, protože jsme se opravdu těšili, až se osprchujeme od té mastnoty. Přicházíme na pokoj, a jelikož nám bylo řečeno, že o půlnoci se vypíná proud, házíme elektroniku na nabíječky a topíme si klimatizací (topení tu totiž také nenajdete). Vodu máme vlažnou.. taky aby ne, když tu nemají ohřev vody, ale ohřívají ji v nádrži sluncem. Po vykoupání si jdeme ještě sishu a ptáme se na náš zítřejší cíl – Petru. Moc se toho ale nedozvídáme, protože jediný chlápek, který tu s námi je, neumí anglicky. 

V noci je opravdu zima. Toho se ale nebojte, protože to tu mají pořešené několika vrstvami peřin a dek.

Ubytování, za 1292 Kč/2 osoby na jednu noc najdete tady.

2. den – Petra a přejezd do Wadi Rum

Další den se budíme na snídani, kterou jsme měli domluvenou na 7 hodin ráno, abychom vyjeli co nejdříve do Petry. Snídaně, kterou nám připravili, byla opravdu obrovská, až jsem si říkala, že škoda jídla. Skládala se z míchaných vajíček, tortil, a pro moje veganské potěšení z různých druhů hummusů a zeleniny.

Po snídani vyrážíme do Petry. Máme to 20 minut cesty a v cíli bychom měli být v 8.. krásný čas.

Petra

Dostáváme se na parkoviště k Petře. Parkoviště je zdarma, ale už tady nám začínají pochůřkáři nabízet, že nás hodí na druhou stranu Petry, abychom si ji prošli jen cestou zpět (na konec vede totiž pouze jedna cesta). To ale odmítáme a vyrážíme k jednomu z nových divů světa. Jdeme k pokladně, kde pouze ukazujeme svůj Jordan Pass, předávají nám vstupenky a vyrážíme do „města“. Už na začátku tu nabízejí jízdu na koni nebo na oslu, nicméně nám je jich opravdu líto a radši volíme cestu po svých. Na konec je to pouze 7km, což není problém, obzvlášť, když je chladno.

Procházet se po tomto místě s vědomím, jaká je jeho historie, je neskutečné.

Po několika kilometrech plných úžasu se dostáváme soutěskou k pokladnici Al-Khazneh, která stojí na začátku města. Tady hledáme tu známou vyhlídku, ze které jsou hezké fotky :). Vstup na tyhle vyhlídky je zakázaný, ale pokud jdete s místním, kterému zaplatíte za to, že vás dovede nahoru, tak to ti policajti, kteří tu sedí kolem, vůbec neřeší. Vyhlídky tu jsou dvě a nám stačí jen ta bližší.

V celé Petře jsou asi 2 nebo 3 odbočky z hlavní cesty. My se ale rozhodli jít jen po té hlavní, která je nejbohatší na památky. Asi po 2 hodinách ale odbočujeme z cesty a dostáváme se schody (a že jich tu je) ke klášteru Ad Deir, největšímu a nejimpozantnějšímu kousku v celé Petře. Tady trávíme asi půl hodiny a jen obdivujeme tuhle krásu.. a navíc tu nejsou skoro žádní turisté :).

Přesun do Wadi Rum

Po krásné Petře se vydáváme do Wadi Rum. Cesta nám trvá 1 hod 50 minut. Jsme domluvení s manažerem kempu, že mu máme dát vědět, až pojedeme z Petry a že nás vyzvedne na parkovišti. Přijíždíme a necháváme auto u turistického centra, kde už na nás mává Khaled, který na nás čeká v autě. Bereme batohy, dáváme Khaledovi Jordan Passy, které využíváme ke vstupu do Wadi Rumu, nasedáme na korbu a jedeme do kempu.

Tady musíme neskutečně doporučit naše ubytování. Jmenuje se Wadi Rum Dream Camp a je možné se tu ubytovat levněji se sdílenou koupelnou a nebo pak se svou. My jsme si na tu jednu noc vzali svou koupelnu, kterou jsme stejně nevyužili, protože jsme přijeli večer a tekla jen studená voda. 

Po asi 15 minutové jízdě nás přivitává Abdullah v ubytování a oznamuje nám, že jelikož nemá tolik návštěvníků, dává nám pokoj s „vyhlídkou“ na poušť. Na úvod nás ale zve do společenské místnosti na čaj, který se vaří na ohni. Sedáme si kolem ohně a chvilku si s ním povídáme. Nalévá nám čaj a poté nám vysvětluje, že čaj vždy hostitel nalévá jen jednou a poté si každý libovolně dolévá sám. Po chvilce si jdeme hodit batohy na pokoj a zase se vracíme do středu kempu, kde máme sraz s Abdullahem a ostatními ubytovanými. Bere nás vedle kempu, ukazuje a vysvětluje nám, jak se dělá typická beduínská večeře, kterou nám dnes budou podávat.

Po večeři se všichni opět scházíme u ohně, kde si do nočních hodin povídáme a „kluci“ nám tu hrají a zpívají arabské písničky:)

Doporučuji určitě chlapcům nejdříve zkusit napsat, jestli vám nesníží cenu:)
Kontakt na Khaleda – whatsapp: +962772055467
Kontakt na Abdullaha – instagram: 5b_jo

3. den – s velbloudy na východ slunce a s Ammarem do pouště

V 5:30 vstávačka a v 5:40 už sedíme na velbloudech a vyrážíme doprostřed pouště na východ slunce. Tenhle výlet jsme si my, tři Francouzi a Američanka s Čechem domluvili s Abdullahem (asi za 15 dolarů na osobu). Jedeme asi 20 minut (opravdu v neskutečný zimě) a po této době zastavujeme uprostřed pouště, slézáme a čekáme na východ slunce. Mezi tím jeden beduín začíná vařit čaj, zatímco druhý si lehá k velbloudům a dává si šlofíka. Východ slunce má v poušti něco do sebe. Tak si tu jen sedíme okolo konvičky, sledujeme tuhle nádheru a pijeme čaj. Pak už se jen okruhem vracíme a pospícháme na snídani.

V 9:40 už máme domluvený zase druhý výlet do pouště, tentokrát autem s Ammarem. Večer jsme se domluvili s Tomem a Jessicou, které jsme v kempu potkali, že pojedeme spolu a navíc ušetříme (20 dolarů za oba). Ammar nás tak vyzvedává, my si sedáme na korbu a jedeme směr poušť. Na našem výletu máme několik zastávek, Ammar nás bere 2 hodiny po zajímavých místech, ke kterým vždycky pár věcí řekne, bere nás i k místním beduínům na čaj a nakonec s námi v dešti „driftuje“ po poušti. 

Přesun do Ammanu

Ammar nás po výletě rovnou vyhodil u auta. Loučíme se i s Jess a Tomem a vyrážíme do Ammanu. Chceme zastavovat během cesty po památkách a využít tak náš Jordan Pass co nejvíce, nicméně je tu neskutečná písečná bouře a dost prší. Zastavujeme ale u Karaku a chceme se podívat alespoň na hrad, který nás opravdu už jen z pohledu uchvátil. Ten je ale zavřený (smůůůla), a tak si to míříme dál. Do Ammanu dorážíme až k večeru, ale stále nepřestává pršet, a tak si to štrádujeme rovnou k hotelu. Ubytování jsme tady za 802 Kč oba – hotel má i vlastní podzemní parkoviště, což je skvělé, protože bychom na ulici zaparkovali jen těžko.

4. den

Brzy ráno nás budí muezzin, který svolává věřící k modlitbě, a tak vstáváme, protože si chceme ještě prohlídnout město, než odjedeme na letiště. Nicméně zjišťujeme, že prší, a tak si alespoň město prohlížíme z auta a stejně se vydáváme na letiště, protože máme let přesně v poledne. Z Ammanu jsme tedy neviděli vůbec nic, ale čeho jsme si všimli, byl neskutečný bordel všude. Vypadá to tu jako město na skládce, což je velká škoda, protože Amman samotný má co nabídnout.

• V Jordánsku se platí pouze jordánskými dináry, a proto je nejvýhodnější si vyměnit CZK na USD a v Jordánsku poté na JOD.
• Pokud jedete v zimním období, přibalte si na večer velmi teplé oblečení. I v poušti totiž může být zima.